Mama drama.

Mama drama.

Sice jsem ještě neměl v plánu sem psát, ale ráno se mi do bytu nakvartýruje paní matka, a to pak bude mnohem těžší mít volnou chvilku na Facebook, ne tak na psaní blogu. Jo, už se strašně těším, až s ní budu lítat jako dredy na mopu po celý Praze, a hledat pro ni byt. Jako bych neměl dost nervů s hledáním toho svýho, že jo. Jediný, co mě uklidňuje je fakt, že příště už přijede "do svýho". Teda snad.

Někdo v T-Mobile mě musí očividně dost nenávidět, protože mám opět problémy. Tentokrát se s tím vůbec nepárali, a rovnou mi celou simku zrušili aneb "volané číslo neexistuje". A já se samozřejmě taky nikam nedovolám. Úžasný, děkuju pěkně. Ale než bych přešel k nesympatickýmu O2, nebo nedejbože k nechutně vlezlýmu Vodafone, tak...tak budu radši volat z vokna. A až se naseru pořádně, tak si pořídím vojenský vysílačky, tak!

Přemejšlel jsem si takhle (ano, čas od času přemejšlím) nedávno, že mám vlastně youtube account naprosto nevyužitej, a protože je to škoda, a hlavně protože jsem přece egoista největší, tak asi začnu točit videoblogy, haaa!

Něco mě kouslo v sobotu do nohy, a mám to nateklý a tuhý, a svědí to, a bolí to, a prostě asi umírám, no konec. A taky mám už několik dní strašný migrény, nemůžu kvůli tomu ani spát, prášky zobu jako lentilky, nepomáhaj. Beztak určitě ňákej tumor, je mi to jasný!

Potřebuju už sakra ten novej foťák, to je čekání jako na smrt tohle!