2 com

Fake crying.

Když jsem včera psal, že je Michael Jackson mrtvej, ani jsem si nedokázal představit, jaká groteska obřích rozměrů se z toho má stát. Celej svět se zastavil a rozdělil doslova v okamžiku na několik táborů. Jsou tady lidé, kteří smrt svého boha nemůžou rozdejchat. Pak je tady skupina lidí, který jde celej ten (nejen) mediální humbuk kolem na nervy. A v neposlední řadě jsou tady tací, co z toho mají neskrývanou radost. Mně osobně je to víceméně jedno, svou lítost jsem vyjádřil, tím to pro mě končí, nevidím důvod, proč se v tom pitvat stále dokola. Spíš by mě zajímalo, kolik z těch plaček, kterejch je aktuálně všude kolem jako hub po dešti, MJ opravdu poslouchalo a zajímalo se o něj i před jeho smrtí. Naprosto to chápu u jeho fans, ostatně, kdyby umřela Amy Lee, tak balím okamžitě kufry a odjíždím truchlit minimálně na měsíc někam na samotku ve společnosti diskografie Evanescence a barelu vodky. Všem to ale rozhodně nežeru, ani omylem. Vy snad ano?

Nicméně alespoň jedna věc se tady tím vším potvrdila - člověk asi opravdu potřebuje umřít, aby na sebe strhl veškerou pozornost, aneb nejlepší reklamou je smrt.
7 com

My mind is just one big blah.

Michael Jackson dnes zemřel na zástavu srdce. To jen pro případ, že by o tom někdo z vás ještě neslyšel. Je mi to celkem líto, i přesto, že jsem ho nikdy nějak zvlášť nežral. Prostě respect, ať už byl jakej chtěl. Na tom se, myslím, shodneme všichni. Mimochodem musím přiznat, že jsem to bohužel poslední dobou docela čekal (ostatně, ruku na srdce, kdo ne?). Teď už je jen otázkou času, kdy mi vyjde i tip s Britney Spears, haha (ano, jsem převelice morbidní a nestydím se za to). Whatever, každej povinně minutu ticha za Majkla. Teď!

O víkendu jsem byl s Kač na Drag Me To Hell a bavil jsem se jako nikdy. Všem doporučuju, i když třeba do kina normálně nechodíte. Pro mě jednoznačně zatím masterpiece roku, bez debat. Dokonce přemejšlím, že se na to vydám (minimálně) ještě jednou. Strašně se mi líbí, jak se to celý záměrně nebere vážně, narozdíl od skoro všech svých současných (a žalostných) žánrových kolegů. Takovej novej Pátek třináctýho nebo My Bloody Valentine 3D by mohli vyprávět. Woot woot!

S láskou vzpomínám na časy, kdy černá barva na vlasy byla opravdu černá, a kdy ji člověk kolikrát proklínal, protože se jí nedalo zbavit jinak, než vystříháním. Ty dnešní nejenže se až nemile rychle vymývají, ale stíhají přitom i mutovat do různorodejch odstínů, na hony vzdálenejch černý. Takže jsem teď taková zlatovláska na tripu trochu. Jakou používáte značku barev na vlasy? Jste s ní spokojeni? Dejte nějakej tip! Jen hlavně prosím ne Garnier, to si na tu hlavu můžu rovnou...však vy víte co (a nedělejte, že nevíte!). Dřív jsem byl spokojenej s L'Óreal, ale už to holt není, co to bejvalo. Tak nevím, no.

Už se to blíží, už to klepe na pupek, brzy mi snad konečně přibude další živnost! Možná dvě, když se podaří. Jo, strašně se těším na to, až budu lítat z jednoho finančáku na druhej jako nadmutá koza (musím si pro každej případ pořídit na to období nějaký kvalitní antidepresiva, haha). Nicméně pokud se jednou zničehonic na dlouhou dobu odmlčím, tak to znamená, že jsem zbankrotoval a utekl za Ráďou Krejčířem na Seychely (pošlu pohlednice!).

Když jsme u toho odmlčení... Zhruba poslední tejden toho mám strašně moc, tudíž žádnej Facebook (btw říkal jsem vám, že mám facebook nastavenej jako homepage?), žádný MySpace, nic. A víte vy co? Absolutně mi to nechybí. Absolutně ne. Právě naopak, je to v podstatě příjemnej pocit (já vím, taky bych nikdy nečekal, že něco takovýho vypustím z huby/prstů) - sedět a pracovat celej den na compu, a nemít přitom nutkání každejch pět minut refreshovat weby. Ale ono mě to zase přejde, jen co bude trochu víc volnýho času, znám se.

Mám v draftu už nějakou dobu dva články, přičemž si oba vzájemně dokonale názorově odporují. Co z toho vyplývá? Ano, že jsem debil zcela nepochybně taky. Ale hlavně, že nemůžu ve finále samozřejmě postnout ani jeden. A pak ať někdo říká, že nejsem schizofrenní!

P.S. Vyvinula se u mě nová úchylka ve formě psaní závorek. Kdekoliv, kdykoliv, i když se to třeba zrovna nehodí. Nejradši bych se taky dal do nějaký závorky. Ale do tý hranatý, ta má větší styl!
8 com

Epic Fail.

Tak by se ve zkratce dal shrnout až na jednu výjimku celej včerejší, původně podstatnej den. Ale pozdě bycha honiti, another lesson learned. Nechci to tady rozebírat, v noci jsem se víc než dostatečně vypsal Evičce na Facebooku. Podruhý už na to nemám jak chuť, tak náladu.

Tagovali jste někdy 150 GB mp3? Ne? To se máte! Já už je takhle taguju snad tejden, a jestli mám za sebou odhadem 1/4 práce, tak je to moc. Ale až to bude, až to bude, tak budu mít tu nejvíc nejlíp zorganizovanou, dokonale přehlednou knihovnu, kvalitní covery...všechno prostě! A pak si ji zkopíruju na externí HDD a budu ho sebou všude tahat a budu s ním spát a pravidelně ho ňuňat..a tak. Možná mu dám i jméno, aby náš vztah dostal osobní rozměr.

Chci se sbalit a odjet na dovolenou. ASAP! Přičemž ASAP v mým případě znamená ne dřív, než za tři tejdny - mám občanku ve vyřizování a passport nevedu. Jinak, je mi celkem jedno kam, hlavní je, že na nějakej čas vypadnu od všeho tady a vypnu - sám. Možná to vidím na Amsterdam nebo Dublin (nemám rád takový ty typický turistický destinace typu Paříž). Snad to vyjde, protože jestli si něco už dlouho zasloužím, tak je to právě dovolená.

Jednou za čas, když zrovna nemám co dělat (takže málokdy), si sednu k netu a dlouhý hodiny projíždím různý světový hudební servery za účelem nalezení nový muziky. Dnes v noci jsem měl obzvlášť velký štěstí a objevil jsem hned několik klenotů. Jedním z nich je kapela Meg & Dia - láska na první poslech! ♥

Meg & Dia - Monster

Monster.
How should I feel?
Turn the sheets down.
Murder ears with pillow lace.
There's bath tubs.
Full of glow flies.
Bathe in kerosene.
Their words tattooed in his veins.


6 com

But I'm not desperate.

Tak se mé předpovědi o návratu do starejch kolejí čím dál tím víc naplňují. Asi na tom vážně něco bude. Po dlouhý době jsem si dal svůj kdysi milovanej a častej dvoudenní nonstop. Jen s tím rozdílem, že jsem do sebe tentokrát neházel jedno kafe/red bull za druhým. Překvapivě jsem to docela zvládl, jsem na sebe pyšnej, haha. Whatever, začíná se mi to všechno líbit. Hodně líbit! A abych nezapomněl, vrátily se mi do života dvě kamarádky, takže - welcome back, Markétko a Káťo, chyběly jste mi.

Už mě celkem dost (dost je slabý slovo) unavuje hledání novýho bytu a až teď si uvědomuju, jakej to byl zázrak, když jsem ten aktuální tenkrát našel prakticky během dvou dnů. Takhle už se pár měsíců dokolečka dokola potýkám s tím, že je buď za a) hezkej, ale v lokalitě, kterou nechci, za b) hezkej, ve správný lokalitě, ale s přemrštěnou cenou, za c) hezkej, ve správný lokalitě, za přijatelnou cenu, ale už není volnej. A pak je tady samozřejmě spousta těch hnusnejch.

Jestli to s tím počasím bude takhle dál pokračovat, tak si brzo uženu minimálně zápal plic a poníženě umřu. Člověk vyjde ven v tričku...za půl hodiny si na sebe musí navlíknout mikinu...kterou ale ovšem za chvilku zase sundá, protože chcípá vedrem...a za další hodinu aby si ji opět navlík a vrátil se domů pokud možno ještě pro bundu. A nejvíc nejhorší na tom je ten všudypřítomnej odpornej vítr! Abych si lepil čepice k uším nebo co (ano, pravidelně mi vždycky nějaká uletí!). WTF?!

Otázka pro uživatele Gmailu: Is it just me, nebo už pár dnů blbne tlačítko Archivovat i vám? Při čtení konkrétního mailu to jde bez problému, ale v celkovým souhrnu většinou není klikatelný. Aneb Google má u mě další černej puntík (milion jich má za pomalou a bolestivou smrt YouTube).
0 com

Die in pain, you pink bitch!

Mám už delší dobu neodkladnej pocit, že nejen blogem se vracím do starejch (a nevím jestli dobrejch) kolejí. Například moje známý ponocování. Je zpátky! Budou čtyři ráno a já nejsem ani trochu unavenej. A nejde jen o přehozenej režim - tak nějak všeobecně mi připadá, jako by se všechno, co se děje, už jednou stalo. Jen je to pozměněný v malejch, docela nepodstatnejch detailech. Divný, co?

A taky mám strašně zničený vlasy. Jakože fakt strašně. Řekl jsem si proto včera, že jim dopřeju po dlouhý době pořádnej luxus. Hezky jsem si je nadvakrát umyl. Jeden kondicionér, druhej kondicionér. Dokonce i na masku přišlo. No, a pak jsem si je ze zvyku vyžehlil na 200°C. Začínám se pomalu smiřovat s vizí paruky... :D

Před chvilkou si takhle píšu smsku. Píšu, píšu. Odesílám. "Trvá to nějak dlouho", říkám si. "Cože, jakej error, do prdele?", přemejšlím, jestli jsem mimo já, nebo iPhone. Tak jsem to zkoušel ještě párkrát...a nic. Napadá mě zdánlivě geniální myšlenka - zavolám! Geniální byla ale opravdu jen zdánlivě - "tento hovor není povolen", zahudrovala na mě bába s vytuněným hlasem Kanye Westa na jeho poslední desce. A v ten moment mi to došlo - oni mi prostě zablokovali mobil! Jako chápete to?! Já to nechápu! Všechny účty mám zaplacený! A nejvíc tragi(komi)cký na tom všem je, že se není možný dovolat ani na jejich linku a řešit to, haha.

P.S. Mám tady jednu "technickou připomínku! Byl jsem upozorněn, že komentáře jsou celkem zašitý, což je pravda, takže - najdete je hned pod datumem :)
5 com

One More Time.

Po více jak půl roce bloggerský pauzy jsem zpátky - na nový adrese, s novým blogem, a pokud možno už napořád.

Nebudu se tady hned na úvod dlouze představovat (přiznávám, jsem momentálně unavenej jako důchodce po bitce o poslední místo na sezení v narvaný tramvaji). Ti z vás, co mě znají, mě znají. Ti, co mě neznají...a teď nevím, jestli napsat, že maj štěstí, nebo dobře jim tak, haha. Pro kretény budu stejně pořád "ta ego/emo píča".

Bylo mi smutno! Neměl jsem se kam vykecávat! Ale vážně, kolikrát jsem si říkal "to musím napsat na blog", a pak jsem si uvědomil, že už žádnej nemám. Tomu je odteď konec, yay! Připravte se na intenzivní dávku článků o ničem a o všem, postování oblíbený muziky, nově i postování fotek z aktuálních photo sessions...a hromadu dalších věcí, na který si teď nevzpomenu (ano, moje skleróza od prosince silně pokročila).

Na závěr snad jen, že si přeju, aby se restart povedl a všichni původní čtenáři si sem pomalu našli cestu zpět. A třeba i pár novejch! :)

David